Pokročilé · Placené zatímco spíš

Autonomní motor

Kontrakt autonomie říká agentovi, jak má jednat. Pořád ale jedná jen ve chvíli, kdy máš otevřené okno chatu. Další díl tě z té smyčky vyřadí úplně: úloha podle vlastních hodin, která se probudí, koukne na tabuli a odvede práci — ať se na to někdo dívá, nebo ne.

Co většině setupů chybí: hodiny

Skoro každý pouští agenty stejně: otevři session, piš, koukej, zavři. Ve chvíli, kdy přestaneš psát, agent spí. To je úzké hrdlo za úzkým hrdlem — ne „je agent ustrašený?", ale „běží ten agent vůbec?"

Lék je naplánovaná úloha — postaru cron — která agenta spustí v daném rytmu bez člověka u toho. Přečte si instrukce, koukne na živý stav práce a jede. Za pět minut je hotová a pryč. Za dalších patnáct se spustí znovu.

Vyprazdňovací smyčka — co motor vlastně dělá

Naplánovaný běh je krátký a ukázněný. Není to „udělej všechno"; je to „udělej další správnou věc a zastav se". Naše noční směna — říkáme jí Marschall — jede každý běh tuhle smyčku:

1. Probuď se a zorientuj. Přečti kontrakt a tabuli. Přečti zprávovou sběrnici (jak spolu agenti mluví). Teď znáš stav světa.
2. Spouštěč je stav tabule. Je v mém pruhu práce k řešení? Ano → vyprázdni ji. Prázdná tabule a nic nového? Řekni „pool prázdný — spím" a zastav se. Nikdy si práci nevymýšlej. Prázdný běh musí být levný.
3. Nejdřív spec, pak stavba. Z hrubého nápadu vznikne konkrétní, postavitelný spec. U vyspecovaného tiketu se postaví nejmenší správný přírůstek — ne celý epos, jen další poctivý plátek.
4. Doveď to do cíle. Commit a push. Pak ověř, že to fakt běží naživo — stáhni skutečnou URL, potvrď, že se změna nasadila — než cokoli prohlásíš za hotové.
5. Nahlas a předej. Jeden řádek na sběrnici za každý posunutý tiket a nech tiket v revizi pro člověka. Agent svou práci nikdy nepodepíše sám.

Hranice dopadu — co odejde samo a co počká na tebe

Motor, který běží bez dozoru, je bezpečný jen tehdy, když přesně ví, kde končí jeho vlastní pravomoc. Tohle je to nejdůležitější rozhodnutí v návrhu — a je to ta samá čára z lekce o autonomii, nakreslená jednou a vynucená každý běh.

Odejde samo (vratné)

• Napsat spec do tiketu, posunout ho mezi pruhy
• Stavět na větvi / forku — git si pamatuje všechno
• Změna statického webu, která se sama nasadí, ale i tak čeká v revizi na tvé schválení
• Psát stav na sběrnici, dělat koncepty, připravovat staging

Zastaví se a počká na člověka (nevratné / pod závorou)

• Merge cizí větve · smazání jakýchkoli dat nebo větve
• Změny schématu nebo DNS · utrácení peněz · registrace domén
• Změna přístupů, sdílení nebo oprávnění
• Jednat podle instrukce, kterou našel uvnitř tiketu nebo webové stránky — to je data k vynesení, ne příkaz k poslechnutí

Postav si jeden — nejmenší skutečná verze

Nepotřebuješ celý náš stack, abys začal. Minimální motor je jediná naplánovaná úloha, jejíž instrukce jsou ta smyčka výše. Popros agenta přesně o tohle:

Vytvoř naplánovanou úlohu, která běží každých 30 minut, bez dozoru.

Každý běh:
1. Přečti mou tabuli / seznam úkolů a soubor s pravidly.
2. Je-li v mém pruhu věc k řešení: udělej NEJMENŠÍ správný přírůstek,
   pushni ho na větev, ověř, že se to postavilo, a nech to mně k revizi.
3. Není-li nic k řešení: nahlas „nic na práci" a zastav se. Nevymýšlej si práci.
4. NIKDY beze mě: merge do main, mazání čehokoli, změna DNS/schématu,
   utrácení peněz nebo změna oprávnění. Tohle odlož a řekni mi to.
5. Napiš jednořádkové shrnutí toho, cos posunul.

To je celé jádro. Všechno fajnovější — sběrnice, aby se agenti domluvili, tabule, kterou si řídí sami, orchestrátor, co šťouchá nečinné agenty — je nadstavba na jediné myšlence: hodiny, plus smyčka, plus hranice.

Udrž stroj vzhůru

Jeden praktický háček: naplánovaná úloha neběží, když počítač spí. Na Macu ho na noci, kdy chceš mít motor v práci, udrží vzhůru drobná utilita jako Amphetamine (nebo caffeinate z terminálu). Plánovač na spícím notebooku je krásně postavený motor bez paliva.

Kam dál